Ilona Baštářová

V životě každý z nás občas svádí boj s nějakým drakem, něčím uvnitř, co je třeba pokořit. Mojí zbraní bylo kreslení. Vždy, když situace, kterou jsem si vytvořila, se zdála býti neúnosnou, zvládala jsem ji snáze díky tvoření. Nejúčinnější je malování, kreslení. Kdysi to byla kresba tužkou - portréty...i autoportrét :-). Sebevyjádření pomocí barev bylo ale silnější. Přišlo první nevinné setkání s mandalou, tím zázračným kruhem, který na mě působil opravdu magicky a snad jsem jím byla uhranuta :-D. Nejdříve jsem zkoušela omalovánky, ale rušivá černá kontura mě odradila. Mandala mi nedala spát a já se s ní začala seznamovat, vnímala jsem je kolem sebe. Dívala jsem se novýma očima. A hra s barvou v kruhu byla odstartována. Je to více jak čtrnáct let, co jsem si do šuplíku malovala různými technikami mandalky rozličných velikostí. A moje problémy se stahovaly do pozadí, ztratily svoji sílu. Na jejich místo nastoupila jiná energie - ta, kterou mi přinesly barvy a radost z tvoření. První mandaly větších rozměrů dostávali moji blízcí, dělila jsem se o svou radost, o to pozitivní, co jsem zažívala při jejich tvorbě. Vše je v nich zaznamenáno a já mám tu čest, předávat toto dál.